Dinosauria

Žhavé novinky staré miliony let

26.06.2005
Výročí genetického inženýrství

...je právě dnes

Zapsal: dinosaurus 26.06.2005, 19:00:00, Komentáře (0)

16.06.2005
Svěťák na stovce

Jamajčan Asafa Powell překonal 14. 6. 2005 na atletickém mýtinku Tsiklitiria v Aténách o setinu sekundy světový rekord v běhu na sto metrů a časem 9.77 s se zapsal do dlouhého seznamu prestižní společnosti nejrychlejších mužů světa. Bývalý světový rekord z Paříže (9.78) držel od 14. 9. 2002 americký sprinter Tim Montgomery, nad nímž se však již zhruba rok vznáší hrozba dopingového skandálu (firma Balco) i možné anulování jeho, nyní již bývalého, světového rekordu. I proto přišel nový nejlepší čas vhod nejen fanouškům atletiky, ale i funkcionářům IAAF.

Celý článek

Zapsal: dinosaurus 16.06.2005, 9:29:00, Komentáře (1)

15.06.2005
Srovnání varia rychlostí

V následující tabulce naleznete srovnání některých zajímavých údajů o maximálních rychlostech organismů, dopravních prostředků i fyzikálních elementů. Vždy jde o nejvyšší zjištěnou hodnotu k tomuto datu (15.6. 2005). V případě rychlosti před. některých organismů samozřejmě nemusí jít o zcela bezproblémové hodnoty, protože v jejich případě se takové údaje poměrně špatně získávají. Někde je údaj spíše přibližný, ale ve většině případů maximálně přesný. V některých případech jde o maximální průměrnou rychlost – tj. měřenou na určitém úseku za určitý čas, nikoliv v nejvyšším bodě rychlosti vůbec, rozdíl je nicméně většinou zanedbatelný. Pro lepší orientaci uvádím některé rychlosti "ze života": průměrná rychlost lidské chůze je asi 4-6 km/h, na kole na rovině jezdí většina cyklistů (pokud nejsou profesionálové) okolo 20-30 km/h, většina lidí (opět mimo atlety) nedokáže běžet rychleji než asi 25-30 km/h (autor 35 km/h), na kole z většího kopce pak většina běžných cyklistů vyvine rychlost okolo 50-70 km/h.

Celý článek

Zapsal: dinosaurus 15.06.2005, 16:59:00, Komentáře (0)

14.06.2005
První kosterní pozůstatky dinosaura v ČR

Před půldruhým rokem byl oznámem objev prvních kosterních fosilií této interesantní skupiny druhohorních plazů na našem území. Přestože již více než sto let máme zásluhou prof. Antonína Friče dva taxony, které byly v jeho době pokládány taktéž za dinosaury (fragmentární pozůstatky dostaly názvy Albisaurus scutifer a Procerosaurus exogyrarum), dnes jsme si téměř jisti, že o fosilie dinosaurů nešlo. V 90. letech byl pak učiněn zajímavý objev tříprsté dinosauří stopy v lokalitě (pískovcovém lomu) Devět Křížů u Červeného Kostelce. To byl první nesporný doklad existence dinosaurů na našem (tedy někdejším) území. Kosterní pozůstatky (které jediné v paleontologii tak nějak "platí za bernou minci") však dosud chyběly. Většinu období druhohor totiž náš dnešní stát byl pod hladinou moře, občas z něj "vykukovaly" pásy ostrůvků a navíc sedimenty příliš nepřály uchování suchozemských fosilií z této doby. Ony ostrovní soustavy se vyskytovaly i v období Cenomanu (přelom spod. a svrch. Křídy, okolo 95- milionů let) a právě v této době putovaly po našem území skupinky malých, ostrovních forem iguanodontidů, menších příbuzných před. západoevropských a amerických druhů, které však dosahovaly zhruba dvojnásobné velikosti (a většinou také žily o několik desítek milionů let dříve). "Náš" dinosaurus měřil na délku kolem 4,5 metru, vážil zhruba půl tuny a živil se nejspíš spásáním nízké rostlinné insulární vegetace (předpokládá se, že do jídelníčku zahrnoval zejména halofilní koniferu Frenelopsis alata, dobře známou z dřívějších expedic do této formace, tj. Peruc-Korycany). Nález na Kutnohorsku je velice vzácný a bylo štěstím, že k jeho objevu vůbec došlo (objev učinil amatérský sběratel, lékař Michal Moučka při náhodné procházce v místě původního výskytu). Jedná se o jedinou, i když poměrně dobře zachovalou, stehenní kost a nejasně identifikované zbytky jiné kosti. Je jisté, že kost putovala nějaký čas po smrti zvířete vodou a byla tedy druhodně usazena (jde o sekundární fluviální depozit). Navíc vykazuje znaky ožeru vodními predátory, pravděpodobně žraloky. Ve světle tohoto faktu je opravdu velkým štěstím, že byl tento nález učiněn. Bohužel se jednalo opravdu o izolovaný materiál, neboť na místě nálezu přes intenzivní pátrání (až dosud) nebyly další podobné fosilie objeveny. Snad se časem na českou paleontologii opět štěstí usměje. Vždyť mít vedle spousty trilobitů a mamutů v národní sbírce i dinosaura je pro znalce opravdovou radostí a zadostiučiněním. Dole přetiskuji neúplný (anglický) text první studie ve formátu pdf, která vyšla v posledním (50.) čísle Acta Paleontologica Polonica (pro zájemce: originál lze stáhnout na http://app.pan.pl/acta50/app50-295.pdf

Celý článek

Zapsal: dinosaurus 14.06.2005, 12:01:00, Komentáře (1)

13.06.2005
Povídka Dinosauři nové éry

K "jubilejnímu" okamžiku 100. návštěvníka této stránky jsem se rozhodl publikovat další svou povídku (výtvor z r. 2002). Ve vědeckém světě dlouho platilo, že dinosauři vymřeli na přelomu druhohorní a třetihorní éry před zhruba 65 miliony let. Tato populární skupina diapsidních plazů se stala přímo synonymem extinkce-vymření a už mnoho desetiletí se ve školách učí poměrně trapný omyl, totiž, že v případě dinosaurů šlo o jakousi vývojovou chybu. Dinosauři byli interpretováni jako pomalá, neohrabaná zvířata, která neměla proti progresivnějším savcům šanci obstát v evolučním zápase přírodního výběru. Teprve na přelomu 60. a 70. let minulého století se ukázalo, že taková představa se vůbec nezakládá na pravdě. Dinosauři byli ve většině případů čilí, agilní a jejich termofyziologie se podobala spíše dnešním teplokrevným živočichům (ptákům a savcům) než plazům. Dnes víme, že někteří dinosauři byli opeření, a to skutečnými pery ze strukturního proteinu beta-keratinu, tedy stejně jako u ptáků, jejich potomků. Ano, ptáci jsou z hlediska kladistické fylogeneze považováni za dinosaury, a při jejich dnešním počtu okolo 9600 druhů (o pět tisíc víc než druhů savců, tedy i nás) by těžko někdo považoval dinosaury za dávnou a vymřelou minulost. Koneckonců, tyto "omyly přírody" existovaly na naší planetě (nepočítáme-li ptáky) nejméně 160 milionů let, zatímco moderní člověk jako biologický (pod)druh jen 160 tisíc. A celou tu dlouhou dobu, až do samého konce druhohor, se "jasně progresivnější" savci jen skrývali v norách a neodvážili se zřejmě žít denním životem ve světě, který patřil dinosaurům. Savci totiž vznikli ve stejné době jako dinosauři-ve středním Triasu asi před 230 miliony let, jejich velikost však po celou dobu druhohor nepřesáhla několik desítek centimetrů, zatímco dinosauři se ve formě sauropodů stali největšími tvory v historii planety (viz rekordy na http://blog.lide.cz/Bakker/). Následující povídka vychází z nedávného objevu (2000) fosilií hadrosauridních dinosaurů v Novém Mexiku z nejstarších paleocénních (třetihorních) vrstev, asi milion let za onou hranicí K-T eventu. Přesto, že tento nález je často zpochybňován, mně osobně se idea třetihorních (non-avianních tedy neptačích) dinosaurů velice líbí (to ještě samozřejmě neznamená, že je nutně realitě odpovídající) a jsem jí nakloněn. Nálezů z kritické hranice obou období, kdy na zemi dopadl cca desetikilometrový meteorit, není mnoho a jsou značně porušené. Průkazné a nezpochybnitelné nálezy zatím chybějí. Přesto věřím, že k jejich objevu časem dojde. Pak nalezneme i dinosaury nové éry.

Celý článek

Zapsal: dinosaurus 13.06.2005, 9:32:00, Komentáře (0)

10.06.2005
Nejrychlejší stovka v ČR

Včera zaběhl fenomenální jamajský sprinter Asaffa Powell na mýtinku Zlatá Tretra Vítkovice v Ostravě zdaleka nejrychlejší stovku na našem území v historii. Poprvé pod 10 sekund a to hned "o parník", celých 15 setin sekundy, což je na této úrovni propast. Čas 9.85 s je v redukovaných tabulkách vlastně společným 7. (resp. 10.) nejrychlejším časem vůbec. ČR se podle časů zaběhnutých na této trati zařadila do elitní desítky zemí s nejrychlejšími stovkami na svém území. Přehled nyní vypadá takto: 1.) Řecko SR 9.77 (Atény, Asafa Powell JAM, 2005) 2.) Francie SR 9.78 (Paříž, Tim Montgomery USA, 2002) Řecko 9.79 (Atény, Maurice Greene USA, 1999) 3.) Španělsko 9.80 (Sevilla, Maurice Greene USA, 1999) 4.) Kanada 9.82 (Edmonton, Maurice Greene USA, 2001) 5.) USA 9.84 (Atlanta, Donovan Bailey KAN, 1996) Španělsko 9.84 (Sevilla, Bruny Surin KAN, 1999) 6.) Norsko 9.84 (Oslo, Tim Montgomery USA, 2001) 7.) Jamajka 9.84 (Kingston, Asaffa Powell JAM, 2005) 8.) Švýcarsko 9.85 (Lausanne, Leroy Burell USA, 1994) 9.) Itálie 9.85 (Řím, Maurice Greene USA, 1999) Kanada 9.85 (Edmonton, Tim Montgomery USA, 2001) Řecko 9.85 (Atény, Justin Gatlin USA, 2004) 10.) ČR 9.85 (Ostrava, Asaffa Powell JAM, 2005) Z venkovních disciplín na našem území je dále platný jeden SR (10 000 m-26:20.31 min. Etiopana Kenenisy Bekeleho z loňské Tretry, 2. nejlepší výkon v desetiboji Tomáše Dvořáka 8994 b. z r. 1999 nebo třeba 4. nejdelší hod oštěpem Jana Železného 94.64 m. (Ostrava, 1996). Následuje statistika několika (u 100, 200, 400 a 800 m 10 u ostatních 5) historicky nejlepších ratifikovaných výkonů v jednotlivých mužských olympijských disciplínách.

Celý článek

Zapsal: dinosaurus 10.06.2005, 9:41:00, Komentáře (5)

9.06.2005
Povídka Zkáza lidské zrůdy

Císař Nero je jedním z nejsmutněji proslulých císařů 1. století principátu. Přesto, že mnohé pověsti o něm mají charakter pavlačových klevet (kterým napomohl k životu značně i Suetonius), jeho sadistická a paranoidní povaha postupně změnila styl jeho třináctileté vlády od blahosklonné až po skutečnou tyranii, kdy podezříval ze zrady doslova každého a málo lidí z císařova okolí si tak mohlo být jisto životem. Když byl po povstání galských legií přesně před 1937 lety, 9. 6. 68 AD senátem provolán za nepřítele senátu a lidu římského, spáchal sebevraždu na statku svého propuštěnce Faonta. Jím také vymřela Julsko-klaudijská dynastie římských císařů, která počítaje od božského Augusta vládla předtím mocné říši celých 99 let. Následující povídka o konci nenáviděného císaře čerpá především z již zmiňovaného Gaia Suetonia Tranquilla a jeho stěžejního díla "De Vita Caesarum Libri".

Celý článek

Zapsal: dinosaurus 9.06.2005, 17:16:00, Komentáře (2)

8.06.2005
Světové rekordy v atletice

Vlastní blog autora by měl být svým zaměřením různorodý, tak jak jsou různorodé i záliby a zájmy jejího autora. U mé maličkosti je to už 9 let (od OH v Atlantě 1996) vedle paleontologie a historie také atletika. Vždy mě navíc bavila (prakticky použitelná) statistika, která je předností především individuálních měřitelných sportů, mezi kterými je atletika nekorunovanou královnou. Hodnoty světových rekordů vrcholových atletů vyrážejí dech. Pamatujete si na svoje výkony ze základní nebo střední školy? Umíte si představit, že někdo běžel šedesátku za 6.39 s, skočil do dálky 895 cm, vrhnul sedmi a čtvrt-kilovou koulí 23.12 m nebo uběhl patnáctistovku za 3:26.00 min? Chcete vědět, jakou hodnotu mají i další úžasné halové i venkovní světové rekordy mužů a žen (pravidelně updatované)? Zde je jejich stručný přehled, spolu se jmény a národností jejich držitelů a také rokem jejich vytvoření. (více též viz www.atletika.cz nebo www.iaaf.org)

Celý článek

Zapsal: dinosaurus 8.06.2005, 16:13:00, Komentáře (3)

6.06.2005
Povídka Zub obřího leguána

Je nesmírně zajímavé uvědomit si, v jak převratné žijeme době. Ustálený vývoj trvající prakticky tisíce let byl před teprve několika stoletími přerušen nástupem osvícenství, racionalismu a s ním související vědecko-technickou revolucí, která přes revoluci průmyslovou vytvořila základy dnešní, snad až přetechnizované civilizace. Značný pokrok nastal samozřejmě i v chápání okolního světa a porozumění změnám, které ho provázejí. Koncem 18. století si ještě nikdo nedovolil vyslovit domněnku, že Země je starší než oněch 6000 let udávaných Biblí. O půlstoletí později již mnoho vědců věřilo, že se tato doba měří na statisíce a možná miliony let. Dnes víme, ža na miliardy. Paleontologie, věda zabývající se zkoumáním pravěkého života, byla na počátku 19. století ještě v plenkách. Mocná církev svým dogmatem o neměnnosti a stálosti druhů vylučovala jakoukoliv možnost existence bizarních pravěkých tvorů. Průkopníci této vědy v Anglii a Francii byli namnoze ještě silně věřícími lidmi a snažili se své poznatky napasovat na učení Písma Svatého, což však nešlo bez zjevných obtíží. Mnohá tato zvířata byla totiž natolik bizarní, že by si jejich podobu nevymysleli ani podnapilí apoštolové. Váhavě, ale o to razantněji v pozdějších obdobích tak vstoupili do vědy dinosauři. Dnes tak populární obyvatelé druhohorního světa představovali pro konzervativní viktoriánskou společnost něco jako zjevení. Následující příběh je životním příběhem muže, který přes rozmary osudu a své doby získal za cenu vlastního spokojeného života primát objevitele dinosaurů a průkopníka dnes již nepostradatelné a vpravdě kouzelné vědy, paleontologie.

Celý článek

Zapsal: dinosaurus 6.06.2005, 11:00:00, Komentáře (3)

Dinosauria

26.06.2005Výročí genetického inženýrství

16.06.2005Svěťák na stovce

15.06.2005Srovnání varia rychlostí

14.06.2005První kosterní pozůstatky dinosaura v ČR

13.06.2005Povídka Dinosauři nové éry

10.06.2005Nejrychlejší stovka v ČR

9.06.2005Povídka Zkáza lidské zrůdy

8.06.2005Světové rekordy v atletice

6.06.2005Povídka Zub obřího leguána

26.06.2005
Výročí genetického inženýrství

16.06.2005
Svěťák na stovce

15.06.2005
Srovnání varia rychlostí

14.06.2005
První kosterní pozůstatky dinosaura v ČR

13.06.2005
Povídka Dinosauři nové éry

10.06.2005
Nejrychlejší stovka v ČR

9.06.2005
Povídka Zkáza lidské zrůdy

8.06.2005
Světové rekordy v atletice

6.06.2005
Povídka Zub obřího leguána