Dinosauria

Žhavé novinky staré miliony let

7.11.2005
Polemika s Tasselhofem: Addendum primum

Psalo se 26. října roku dvoutisícího pátého postřehořského křesťanského kalendáře, bylo něco kolem deváté hodiny večerní chronologie egyptsko-antické provenience a v jedné zcela obyčejné hvězdné soustavě na spirálním rameni cca 10 kiloparseků od středu zcela průměrné galaxie, zvané Mléčná dráha... na jedné výjimečné ze všech nejméně 11 planet tohoto Solárního systému, planetě Zemi, 6380 kilometrů od jejího pomyslného středu, v jihozápadní astenogeografické části plovoucí tektonické masy eurasijské desky, poněkud severně od produktů alpínského vrásnění a přímo na transgresní cenomanské plošině České křídové pánve, v jejímž středu leží průměrně veliká aglomerace mimořádně úspěšné subspécie nadříše Biota, říše Animalia, kmene Chordata, třídy Mammalia, řádů Primates a čeledi Hominidae, Homo sapiens sapiens (sensu Linnaeus). Toto město, jak se relevantní infrastuktuře aglomerace intuitivně říká, se již od první čtvrtiny třináctého věku zmíněného kalendáře nazývá Hradcem Králové. V jeho k centru inkluzivně jihovýchodní části lze najít zastavěnou rovinu o nadmořské výšce kolem 280 standardních SI metrů, původně spadající do botanického svazu Alneon-betulae s termickou konstantou MT3 dle Quitta (1971). V danou dobu zde již kolem 11500 čtyřiadvacetihodinových cyklů, zvaných dny, stojí relativně nízká architektonická kompozice stavebního slohu středoevropského postmodernismu o celkové výměře kolem 640 standardizovaných SI metrů čtverečních půdorysem v ambivalentním pedologickém profilu, pronikajícím až do glejové vrstvy rendziny, podzolu a kambizemě. V této budově je pak i sídlo vysokoškolského AC klubu (vysokou školou chápou běžní obyvatelé zemí západního okruhu nejvyšší stupeň edukativního pedagogicko-alterujícího systému navýsost empatické státní správy). V daný čas se většina přítomných individuí již zmíněného druhu snažila vytlačit hladinu hormonálních neurotransmiterů serotoninu, dopaminu, případně i/nebo noradrenalinu na nejvyšší možnou akceptanční linii homeostázy svíjením, křepčením a skotačením (jde o fyziologicky, morfologicky, anatomicky a neurohumorálně irelevantní a neopodstatněné pohyby na základě neuromotorického sladění prvků akustického vjemu a tendenčních, geneticky fixovaných rituálních sledů následných pohybových sérií, zvaných tanec. Míra neuspořádanosti a tedy pokles entropie fyziomotorické aktivity v závislosti na čase a kvantitě i kvalitě pozřených nápojů strmě vzrůstal a výborná hudební skupina B-4 nepřestávala vysílat hlasité zvuky ve vlnách o různých délkách sinusoid, nejspíše dle aktuální kompozice hraných skladeb. A v této navenek zcela inertní nicméně autonomně subjektivní rušivé lokální provenienci jsme seděli u stolu MY. Dva z oněch 6.5 G bytostí zmíněné subspécie. Jediní jsme dokázali překonat vábení kvazipotentní komuno-asimilační nástrahy a raději jsme uvolnili naši mysl od hmotného základu pozemské matérie a naše synaptické axonální nervové vzruchy začaly pracovat na plné obrátky tak, jak jsme postupně probírali nejelementárnější otázky a záhady okolního jsoucna. ...psal se 26. říjen 2005. Těmi statečnými muži jsem byl já a Tasselhof.
Tak tady jsem se chtěl na svůj vrub rozepsat o nově přečtené knize (Taylor, J.: Černé díry: Konec vesmíru?, Praha 2003) a poskytnout si tak další látku a zároveň podporu některých vyjádřených myšlenek při Tasslo-dinosaurovské debatě. Nechám to na příští dny ;o)

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Zapsal: dinosaurus 7.11.2005, 20:27:00

Komentáře

Nudněji by to nešlo? :-) (Tasselhof - Mail - WWW)

(autor - Mail - WWW)
Počkej si na to gró věci, u toho usneš ;o)



Přidání komentáře...
Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text: