Domů
4.01.2006
Smrt Gaia Caliguly
...nastala před 1965 letyPřed 1965 lety byl zavražděn jeden z nejzrůdnějších římských císařů, Gaius Caligula (podle jeho přezdívky, znamenající zdrobněle vojenskou botu – caligu, které malý Gaius nosil při otcových taženích v Germánii). Podle většiny popisů (zvlášť Suetoniova) skončil asi takto:
Událo se toto: Caligula vyšel z divadla. Tam na něho čekali s nosítky, aby ho mezi dvěma řadami stráží zanesli do paláce obchůzkou kolem. Ale Vinicius navrhl: „Což abychom šli zkratkou? Ti řečtí chlapci tam čekají u vchodu, pokud vím.“ „Tak dobrá, pojďme,“ řekl Caligula. Lidé se chtěli hrnout za ním, ale Asprenas zůstal vzadu a zatlačil je zpátky. „Císař si nepřeje být obtěžován,“ prohlásil. „Zpátky!“ Vrátný nařídil, aby brány opět zavřeli.
Caligula kráčel ke krytému průchodu. Přistoupil k němu Cassius a vzdal mu vojenský pozdrav. „Heslo, Caesare?“
Caligula řekl: „Co? Aha, heslo. Dobrá, Cassie, dnes ti dám pěkné – Dědkova spodnička.“
Tygr, stojící za Caligulou, zvolal: „Mám?“ To byl smluvený signál.
„Do toho!“ zařval Cassius, vytrhl meč a vší silou Caligulu udeřil.
Chtěl mu rozetnout lebku až k bradě, ale v rozčilení se minul a zasadil mu ránu mezi krk a ramena. Největší nápor zadržela horní část prsní kosti. Caligula se zapotácel bolestí a překvapením. Zběsile se rozhlédl, obrátil a dal se do běhu. Když se obracel, Cassius ho udeřil znovu a rozťal mu čelist. Potom ho špatně mířenou ranou zasáhl ze strany do hlavy Tygr a srazil ho k zemi. Caligula se ztěžka vzepřel na kolena. „Dej mu ještě jednu!“ křičel Cassius.
Caligula zvedl k nebi tvář, zrůzněnou šílenou bolestí, a sténal: „Ach Jupitere.“ (v podání R. Gravese, in "Já, Claudius")
Následovalo pochopitelné Damnatio memoriae, vymazání památky tohoto tyranského despoty stiženého paranoiou a schizofrenií nejtěžšího stupně. Přesto, nebo snad právě proto, patří třetí římský císař k nejznámějším a nejvzpomínanějším osobám antického starověku. Historie už je taková.
Komentáře
Přidání komentáře...